Léčivá síla

JDI ZA SVÝMI SNY

Kdysi dávno žil muž, který se narodil velmi chudobným rodičům. Nemohl ani chodit do školy, tak se učil sám. Snil o tom, že bude právníkem, ale nikdo ho nechtěl zaměstnat. Když se vrátil ze základní vojenské služby, rozhodl se, že využije svého právnického sebevzdělání. Dal se na politiku a kandidoval na křeslo v Senátě. Byl poražen převážnou většinou.

Na přechodnou dobu se z politiky stáhl a stal se obchodníkem. Jeho obchod zbankrotoval a poté strávil sedmnáct let života splácením dluhů, přičemž se živil všemožným způsobem. Avšak jeho sny na něho neustále naléhaly.

Zamiloval se a oženil, staral se o rodinu. Znovu se pokusil vstoupit do politiky – jako kandidát do Kongresu. Byl zvolen velmi těsnou většinou hlasů, ale když se pokusil o znovuzvolení v příštím volebním období, byl pokořujícím způsobem poražen.

Snažil se získat zaměstnání u Pozemkového úřadu Spojených států, ale zde ho odmítli. Zdálo se, že kamkoli přišel, byl dříve či později zesměšněn kvůli svému chudobnému původu, nedostatečnému vzdělání a sociálnímu postavení. Přesto držel hlavu vysoko zdviženou a potlačoval svou zraněnou pýchu. Rozhodl se znovu kandidovat do Senátu Spojených států. Jeho přátelé i nepřátelé, ba dokonce i jeho rodina se mu za zády smáli. A znovu byl poražen.

Konečně byl nominován, jako viceprezident na politickém shromáždění nejsilnější strany.

Při závěrečném hlasování však prohrál – s úplně neznámým politikem. V dalším pokusu dostat se do Senátu vedl kampaň, která vzbudila velkou pozornost národa, avšak vyvrcholila pouze další porážkou.

Vždy klidný a nekonečně trpělivý se nepřestával řídit svými „sny za bílého dne“. Nezaobíral se prohrami, ačkoli byl tolikrát raněn. Pokračoval intenzivně a houževnatě v uskutečňování svých zásad a ideálů, v něž věřil. A nakonec, ve věku padesáti let, tolikrát sražen na kolena opakovaným neúspěchem, avšak nadějí opět vždy vzkříšen, se Abraham Lincoln stal prezidentem Spojených států.

Následoval svůj sen. Věřil ve svou vizi. Sny pro něj byly skutečností. Neodmítejte svoje „denní sny“, jako neodbytný útok pouhých přání. Naslouchejte jim svým vnitřním uchem. Následujte svoje „denní sny“ odhodlaně, soustředěně a odvážně, i když to znamená, že přechodně třeba obětujete finanční jistotu. „Sny bílého dne“ jsou vaším klíčem k úspěchu a ke štěstí. Věřte jim. Věřte sami v sebe. A potom uskutečníte svůj „druhý start bez váhání… a rovnou na cíl“!